TISKOVÁ ZPRÁVA 2018.03.02
Romana Štrynclová prezentuje Světlušku jako symbol naděje a záchrany
Příběhy opuštěných koček, ztvárněné na plátně, mají další pokračování. Třináctým útulkem, na jehož provoz přispěje výtěžek dražby aukčního obrazu Romany Štrynclové, se stává Světluška Svitavy. Vernisáž i vyhlášení aukce se uskuteční v sobotu 10. března ve svitavské Kavárně V parku.
„Světluška patří mezi první kočičí útulky, které jsem oslovila už v roce 2014. S majitelkou Janou Zerzánovou jsme průběžně komunikovaly, ale k realizaci jsme se dostaly až letos,“ uvádí Romana. Jana Zerzánová se rozhodla v souvislosti s draženým obrazem přiblížit osud kočičky Elišky. Ta ležela na chodníku u domu a nemohla se ani postavit na nohy. Strávila i vlastní svaly. Sváděla svůj boj o život před zrakem kolemjdoucích. „Poslední síly jí stačily jen k tomu, aby ukázala svoje zuby a zastrašila útočící psy i lidi. Byla odhodlaná mne pokousat a já jsem věřila, že ji přesvědčím. Vzala jsem přepravku a Eliška pochopila. Plazila se k přepravce a s pomocí předních nohou se do ní doškrábala. Vážila tehdy 1, 7 kilogramů,“ vzpomíná Zerzánová.
Elišku v útulku začali zavodňovat a zahřívat, protože už sama ani neudržela vlastní tělesnou teplotu, a současně léčit. Moc šancí jí nedávali. Kočička se ale ukázala jako bojovník. „Když to zkrátím, z kukly se vyklubal krásný motýl. A to byla kočka Eliška,“ popisuje Zezránová. Poté, co si musela prožít, jí zůstal „plavací zadeček“. Nikdy už však nenašla důvěru k lidem a z cizích měla stále panický strach. Proto také do konce svého života zůstala doma přímo v útulku.
„Opět mne zaujala lidská nevšímavost. Spousta lidí prošla kolem a nikdo Elišce nepomohl. Přesto jsem se snažila zpracovat obraz pozitivně. Eliška sice sedí v kaluži, ale místo deště ji obklopují světlušky – symbol útulku – a vlastně i naděje a záchrany,“ naznačuje Romana. To byl také důvod, proč Romana začala světlušky podrobně studovat, aby se vymanila z všeobecné představy broučka s lucernou. Nakonec kromě obrazu Elišky vznikla i FELIDAE Světluška a v hlavě má výtvarnice ještě jeden obraz s motivem světlušky, který by ráda namalovala.
V depozitu Světluška Svitavy se nacházejí kočky většinou staré nebo handicapované fyzicky či psychicky a vyžadují zvýšenou individuální péči. Některé Světluška zachránila těsně před podáním smrtící injekce, protože je bylo potřeba léčit nebo operovat. „Žijí u nás kočičky slepé, hluché, s nevyléčitelnými nemocemi, doživotně na lécích a měli jsme i kočičku ochrnutou. Tímto zaměřením se trochu od ostatních depozit lišíme. Většina koček u nás svůj život dožívá,“ vysvětluje Zerzánová. Není divu, že péče o taková zvířata je finančně náročná.
Dražba obrazu ve prospěch Světlušky potrvá až do 20. dubna. V Kavárně V parku ji v sobotu 10. března v 17 hodin odstartuje vernisáž výstavy s názvem Píseň pro Světlušku. Kmotrou obrazu Elišky se totiž stane svitavská rodačka, herečka, zpěvačka, úspěšná dabérka a šansoniérka Jana Musilová.
Stejně jako u ostatních olejomaleb z kolekce Souhvězdí Bohumila Hrabala náleží i k obrazu Elišky báseň z pera Aleny Vávrové. Vedle Souhvězdí B. Hrabala, doprovázeného básněmi, budou na výstavě k vidění i obrazy z Romanina souboru ZeMěKočky.
Třináctý aukční obraz se bude dražit stejně jako předchozí přímo na stránkách depozita a na facebooku. Celkový výtěžek z dvanácti realizovaných aukcí dosud činí 116.072 Kč.
SVĚTLO OD ELIŠKY
Alena Vávrová
Světluška
ó světluška!
Není žádná
Služebná
či – služka
Světluška
ač černá –
Královna Je
vznešená
Světlonoška
Tak berte
berte nabírejte
Světla od Elišky
pro každého dosti
foto: Petr Ivančic
